Zpět na úvodní stránku

2. světová válka

Rok 1939 - 15. březen, nepříjemný den, padal mokrý sníh. Ráno ohlásil rozhlas okupaci státu. Protože v obci nebylo tehdy ještě mnoho přijímačů, zpráva se rychle rozšířila "ústním podáním". Německé jednotky během dopoledne obsadily kraj. Všude se objevily německo-české plakáty, které podepsal německý generál Blaschovitz a které vyzývaly občany ke klidu a odevzdání zbraní. Za zmínku stojí i to, že hned 15. března došlo ke změně v dopravě. Až dosud se u nás jezdilo vlevo, když již v mnoha státech byla zavedena jízda vpravo. Ke změně došlo celkem hladce, bez problémů. Hned v prvních dnech okupace v rámci akce "Gütter" (Řetěz) zatkla a věznila německá policie Jaroslava Dolanského, představitele komunistické strany v obci. Gestapo se dále zaměřilo na sokolské pracovníky, důstojníky a inteligenci. Zatčen byl i první ředitel měšťanské školy v Černilově Josef Višňák, který pro odbojovou činnost prožil celou válku v koncentračním táboře.

Z místních občanů byli zatčení i Josef Kačer, truhlář a Karel Novák, který pracoval v Baťových závodech ve Zruči n/S.

Na krátkou dobu zatkla německá policie obecního tajemníka Václava Skalického. Německým kontrolorům se totiž v kanceláři obecního úřadu nelíbil obraz "robota", umístěný nad vstupními dveřmi. Tajemníka vyšetřovali několik dní v Hradci Králové, po vysvětlení byl propuštěn. Obraz musel odstranit.

V době persekuce se v obci Újezdě skrýval medik Josef Slánský z Mladé Boleslavi se svým přítelem židovské národnosti. Po válce působil jako lékař v Německu. Josef Slánský se stal ředitelem lázní Jáchymov, stal se z něho významný odborník v radiologii. Hned 15. března 1939 dochází ke znehodnocení měny. Naše měna patřila v předválečné době k nejlepším. Měna se změnila tak, že jedna německá marka = 10 Kč. Němci byli tak zvýhodněni a za svou znehodnocenou měnu mohli bohatě nakupovat, hlavně potraviny, kterých byl v Německu nedostatek.

Německý jazyk se vyučoval postupně na školách jako povinný již od 1. třídy. Výuku kontrolovaly německé úřady. V roce 1939 uzavřely vysoké školy. Brzy bylo zavedeno řízené hospodářství, rolníci povinně odevzdávali své produkty, obilí, maso, mléko. Průmysl se postupně mění v průmysl válečný a je zaveden lístkový systém, později i tzv. tabačenyk a bodový systém na textil. Majitelé nemnohých aut J. Jandík, V. Lorenc, Jar. Horák, V. Dvořák museli dát svá auta "na špalky", protože nedostali příděl benzínu. Mimo MUDr. V. Novotného, obvodního lékaře. Průmysl vyrábí především zbraně, střelivo. Nedostatek potravin, hlavně ve městech, se projevil i tím, že mnozí občané využívali situace a potraviny prodávali za vysoké ceny, zlato a textil. Říkalo se jim "keťasové" nebo "váleční zbohatlíci".

Veškeré označení úřadů, škol, obchodů, měst a obcí muselo být německo - české:

Tschernilow - Černilov
Königgrätz - Hradec Králové
Gemeindeamt - obecní úřad
Schule - škola

Veškeré vyhlášky musely být německo - české. Vyřizování korespondence v úřadech německo-české. Příděly potravin na potravinové lístky bylo nedostatečné, ke konci války byly ještě stále snižovány. Obyvatelé měst byli nuceni se vydávat na vesnice a zde si opatřovat potraviny.Často docházelo i ke kontrolám, které prováděly německé orgány. Kontrolovaly stavy obilí, stavy dobytka apod. Velmi loajálně se chovali za války místní četníci v čele s vrchním strážmistrem Václavem Krutským, kteří se i v této těžké době a těžké službě snažili pomáhat, jak jen mohli.

Za války došlo k nucenému nasazování pracovníků do Německa. Nejvíce postiženými ročníky se staly 1920-21-22. Pracovníci pracovali v Hamburku, Essenu, Berlíně... Zde trpěli nedostatkem jídla a častými nálety spojeneckých letadel. (Teprve v roce 2001 byli finančně za své utrpení odškodněni).

Za války byly zakázány taneční zábavy a kulturní podniky a divadla se hrála pod německou cenzurou. Zavedením zatemnění se obce i města ocitla večer v hluboké tmě. Rolníkům byly povolovány domácí porážky vepřů a mletí obilí. Ze zabíjaček museli odevzdat určitý díl sádla a nedostávali potravinové lístky na maso, mouku. Porušení předpisů bez povolení gestapo tvrdě trestalo.

V době války, hlavně v jejím konci, byli v obci umístěni němečtí vojáci. Mnozí z nich byli přímo přiděleni k rodinám. Ke konci války projížděli obcí i tzv. "národní hosté", Němci, kteří prchali před postupující Rudou armádou. Na vozech, měli jen nejnutnější potřeby. V obcích pro ně museli vyvařovat a dát krmivo pro jejich koně.

 

Válka měla i své oběti:

Josef Kryl - pracoval na Semilsku v odbojové organizaci. Popraven. Před válkou byl čelným funkcionářem sociálnědemokratické strany v naší obci.

František Kareš - pracoval v odboj. organizaci na Sázavsku. Popraven. Pocházel z místní hudebnické rodiny,sám výborný muzikant.

Jaroslav Zahrádko - jeho otec byl správce st. statku v Černilově. Bydlel v Předměřicích, k naší obci se stále hlásil. Vězněn v koncetračním táboře, kde těsně po osvobození tábora zemřel.

Bedřich Ježek - řezník, zemřel v něm. káznici

Václav Bartoň - absolvent vojenské hudební školy, výborný hudebník. Zemřel v Německu při návratu z koncent. tábora.

Jaroslav Jirouš - příslušník vládního vojska. Poslán s vládním vojskem do Itálie na hlídání tratí, mostů. Přešel do Švýcar, odtud k 1. českos. obrněné brigádě ve Velké Británii. Padl v dubnu 1945 při obléhání pevnosti Dunkerque.

 

Květnové povstání

Následkem velké sovětské ofenzívy na Odře, počaly se počátkem měsíce května 1945 rozpadávat válečné fronty německých armád. Za jasných nocí bylo slyšet ozvěnu dělostřelecké palby od Vratislavi a z Kladska. Bylo zřejmé, že nastává dlouho očekávaný konec druhé světové války. Od 23. dubna byla ve zdejší škole umístěna německá vojenská jednotka Flughafen Bereich Breslau. 5. května po 13 hodině tato jednotka spěšně opustila naši obec a přemístila se na letiště v Hradci Králové.

Dne 5. května 1945 byl v Praze zahájen otevřený boj proti okupantům, rozhlas vyzval občany, aby přišli pomoci bojující Praze a zúčtovali s nepřítelem. To byl i signál pro naši obec. Hned po výzvě rozhlasu se přihlásila před budovou obecního úřadu řada dobrovolníků, kteří byli ochotni jet do Prahy.

Kromě několika pistolí, přes hrozbu smrti ukrytých ve válce a několika loveckých pušek, nebylo zbraní k zahájení většího boje. Byly proto podnikány akce na získání zbraní. Podle výpovědi Františka Němce, českého zaměstnance letiště, měly být zbraně ukryty ve strážní budově v poli mezi obcemi Bukovina a Rusek. Zbraní se chtěli zmocniti občané Josef Bulis, Václav Dvořák a příslušníci četnictva Václav Volák a Josef Beneš. Když se skupina vracela ze strážní budovy, byla napadena palbou těžkých protiletadlových kulometů a Josef Bulis a Václav Dvořák byli zastřeleni. Druzí se stačili ukrýt v příkopě, byli německými vojáky zajati, vyslýcháni a navečer propuštěni.

Dne 12. května byl zastřeleným vypraven pohřeb z haly školy za doprovodu čestné roty Rudé armády.

Od 8. května táhly obcí hloučky německého vojska, které se vzdávalo, bylo soustředěno do prostoru školy a zde odzbrojováno.

9. května ve 4 hodiny odpoledne objevil se ve vsi první voják Rudé armády. Byl to rozvědčík, který vjel na koni do haly školy a přítomnými občany byl vřele vítán. Později přijelo do obce několik aut s ubytovateli sovětské armády, kteří zajišťovali ubytování pro 1200 příslušníků dělostřeleckého oddílu. Vojáci byli rozmístěni po celé obci a útvar měl velké množství koní.

Za Vachkovými čp. 173 byla zřízena polní nemocnice pro vojáky, kteří byli zraněni při posledních bojích. V naší obci zemřeli tři vojáci, kteří byli nejdříve pohřbeni za katolickým kostelem, později exhumováni a pohřbeni na evangelickém hřbitově do společného hrobu.

Dne 14. května byla uspořádána v naší obci slavnost uvítání Rudé armády. Účinkovala místní dechová hudba a hudba vojenská. Po slavnosti bylo pro vojáky připraveno pohoštění v hale školy. Uvítání RA přednesl předseda MNV Josef Hojný, do ruštiny překládal Josef Vrátný, absolvent obchodní akademie. Za RA poděkoval kapitán Lochman. Slavnosti byl přítomen i velící generál z Hradce Králové.

Dne 18. května počala RA od nás odjíždět směrem na Prahu a odtud do Německa.

Protože místní dobrovolníci nemohli odjet na pomoc Praze, byly hned 5. května ustanoveny hlídky, které měly za úkol zadržet postup německých vojsk. Dobrovolníci byli vyzbrojeni ostrými trojhrany, které v případě potřeby měli rozházet po silnici a znemožnit tak postup mechanizovaných jednotek.

Místní národní výbor na žádost občanů vyhlásil sbírku "Na pomoc Pražanům". Vedoucími akce byli dentista Karel Funk a Jiří Lux, poštovní úředník. Sbírka se setkala s velkým porozuměním. Velmi rychle se připojily i sousední obce. Potraviny byly dne 11. 5. dopraveny do Prahy a předány nemocnici na Bulovce.

2. června se ubytoval v obci další sovětský dělostřelecký oddíl. Vojsko se zdrželo 2 dny a potom podle vojáků odjelo do Germánie.