Zpět na úvodní stránku

Meziválečné období

Rok 1918

Po převratu následovalo vytvoření samostatného státu - Československé republiky. Událost přivítali občané hudbou, průvodem obcí. V tomto roce byli zajatí Rusové předáni vojenské správě. Obec prodala válečné půjčky v nominální hodnotě 15 400 Kč se ztrátou 4 620 Kč.

 

Rok 1919

V tomto roce se spojily obě evangelické církve v Církev českobratrskou evangelickou a zrušily se školy církevní. 15. června se konaly volby podle nového volebního řádu. V obci odevzdali voliči 931 platných hlasů:

Čs. strana lidová 378
Republikánská strana 283
Soc. demokratická strana 257
Pokrokový blok - nepolitický 113

Starostou obce zvolen Jindřich Jandík, mistr zednický, čp. 183.

Zákonem č. 430 ze dne 22. července 1919 uložil obcím zřizovat obecní knihovny. Knihy darovaly místní spolky.

 

Rok 1920

23. ledna byl přijat Václav Skalický ml. čp. 31 jako pomocná síla pro obecní úřad s platem 200Kč měsíčně.

23. března bylo založeno v obci "Stavební a bytové družstvo", které postavilo do roku 1924 11 domků na pozemcích koupených od manželů Horákových čp. 35 (nynější Školská ulice, zvaná "Bolševická").

1. srpna odešel z obce k městské policii v Hradci Králové vrchní strážmistr František Brzek. Místo něho nastoupil Václav Binar z Lejšovky.

V tomto roce zahájeny přípravné práce pro pomník padlých. Pomník, který byl odhalen 28. srpna 1921, je dílem akademického sochaře Škody z Hradce Králové.

9. října bylo usneseno zavést autobusovou dopravu do Hradce Králové. K její realizaci však došlo až v roce 1923.

Obec zasáhla epidemie slintavky a kulhavky.

Dodávka předepsána ve výši: 1254q pšenice a žita, 758q ječmene a 86q ovsa.

 

Rok 1921

V roce provedeno sčítání lidu:

obytných domů 314
neobydlenédomy 2
bytů 441
počet obyvatel 1858
katolíků 1211
evangelíků 568
vyznání Církve československé 45
bez vyznání 31
pravoslavní 2
adventista 1
mužů 889
žen 969
Čechů 1854
Němec 1
Rusínové 2
Ukrajinec 1
analfabetů 11

Nově vzniklé církvi československé propůjčen pro konání bohoslužeb dolní kostel církve evangelické.

22. května navštívila obec výprava Bulharů, která přijela do naší republiky za studijními účely, zemědělská delegace projevila obdiv nad naším zemědělstvím.

25. května vyhlášení cvičné mobilizace.

7. srpna zničil rolnické usedlosti čp. 46 Josefa Bezubky a čp. 210 Václava Černého velký požár.

Václav Hojný čp. 90 rozbořil větrný mlýn postavený Josefem Skákalem za humny v roce 1885.

Založena Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ). Nejprve cvičila v hostinci Jana Generta a od roku 1924 v hostinci Jana Hojného. Založila i dramatický odbor. Úlovky zvěře v tomto roce: 145 zajíců, 223 koroptví, 1 bažant, 1 sluka, 2 kuny, 1 liška a 2 tchoři.

Zákonem ze dne 30. ledna 1920 č. 80 bylo obcím nařízeno, aby byly zavedeny pamětní knihy a zvoleny letopisecké komise.

29. prosince se usneslo obecní zastupitelstvo pověřit vedením pamětní knihy tajemníka Václava Skalického a do letopisecké komise zvolili MUDr. Arnošta Pekaře, obvodního lékaře a Václava Vaňka, učitele a knihovníka obecní knihovny.

 

Rok 1922

Několik dnů se konala dělostřelecká cvičení v ostré střelbě v prostoru od Výravy přes Malou stranu směrem k Číbru.

Doba poválečná poznamenána nedostatkem potravin: 1 kg mouky stál 6 Kč, žitné 6,5 Kč, 1 kg brambor až 2 Kč, maso hovězí 1 kg 16-22 Kč, vepřové 26-30 Kč, telecí 16-22 Kč, skopové 16 Kč, uzené 30-34 Kč, sádlo 30-32 Kč, máslo 40-48 Kč, mléko 1 litr 3,20-3,30 Kč, vejce 1 kus 0,96 hal., husa 35-70 Kč, kachna 24-36 Kč.

V roce 1922 se narodilo 49 dětí, 21 osob zemřelo. Po válce bylo v obci 148 koní, 1 osel, 800 ks hovězího, 4 ovce, 307 koz, 403 vepřů.

Úlovky myslivců: 60 zajíců, 125 koroptví, 8 křepelek, 2 ostříži a 1 tchoř.

V tomto roce provedena i sbírka pro hladovějící lid Ruska a vynesla 2 601,30 Kč a 12 q obilí.

 

Rok 1923

Obec prodala Sokolu pozemek č. kat. 2671/134 na stavbu Sokolovny (čp. 183, stodola, stáj a zahrada). Svépomocí a pilnou prací členů vybudovala jednota budovu s tělocvičnou, sálem a společenskými místnostmi.

1. března ustanovili obecním ponocným Pavla Doubka z čp. 284 a dosavadní ponocný Jiří Pavlík šel do výslužby od 15. června 1923.

22. července byly vysvěceny a slavnostně vytaženy na věž katolického kostela zvony. Byly ulity firmou Richard Herold z Chomutova a stály 55 855,93 Kč. Byly zakoupeny ze sbírek.

Ceny v roce 1923: 1q pšeničné mouky 280 Kč, chlebové 165 Kč, cukr 455 Kč, uhlí hnědé 1 q 23 Kč, černé 42 Kč, cement 40 Kč.

16. září se konaly obecní volby, ve kterých bylo odevzdáno 931 platných hlasů. Získané hlasy:

Strana lidová 360
Republikánská strana 235
Soc. demokratická strana 166
Pokroková strana 149
Živnostenská 107

Starostou se stal opět Jindřich Jandík, 1. náměstkem starosty Josef Adamíra, výměnkář čp. 126, II. náměstkem Karel Hofman, rolník čp. 106.

3. října po dlouhém jednání byla zahájena první jízda státního autobusu z Černilova do Hradce Králové přes Slatinu a Piletice. Poplatek za jednu jízdu činil 6 Kč.

V roce 1923 byl penzionován dlouholetý řídící učitel Václav Svatopluk Ponec a novým řídícím učitelem jmenován Josef Dídek, který již dlouhou dobu v obci učil.

26. října 1923 jako první občan obce zpopelněn rolník Josef Eliáš, čp. 112, katolík.

V roce 1923 se vypilo celkem 735 hl. piva. V tomto roce bylo v obci 156 koní, 787 ks. hovězího, 1 osel, 351 koz, 333 vepřů, 5 plemenných býků. Zabito: 35 ks hovězího, 108 telat a 308 vepřů. Uloveno: 130 zajíců, 384 koroptví, 12 křepelek, 7 bažantů, 2 lasice, 2 vrány a 2 ostříži.

V roce se narodilo 42 dětí, zemřelo 24 osob.

 

Rok 1924

Zima byla v tomto roce velmi tuhá, na silnicích ležely spousty sněhu, který odklízeli místní občané. Okres přispěl na tuto práci 366,60 Kč.

6. června odhalila Kostnická jednota v Černilově u evang. kostela pomník s reliéfy Jana Žižky a Jana Husa s heslem "Pravda na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá". Pomník je dílem akademického sochaře Škody z Hradce Králové a stál 4400 Kč.

10. srpna byla slavnostně odhalena Sokolovna, dostala čp. 330. Náklad na její stavbu činil 280 000 Kč.

MUDr. Arnošt Pekař, obvodní lékař, odešel do výslužby. Nastala otázka, kde získat byt pro nového obvodního lékaře. Opatřen byl v čp. 265. Jeho majitelem byl J. Dídek, který se přestěhoval do služebního bytu ve škole.

V tomto roce se narodilo 46 dětí, zemřelo 28 osob.

Uloveno: 160 zajíců, 423 koroptví, 8 bažantů, 2 ostříži.

Cena piva: 1 litr 2,40 Kč.

 

Rok 1925

29. března spadl u Borku německý balón se jménem "BUSUL". Posádku tvořili 3 letci, šlo zřejmě o špionážní let, posádka pořizovala fotografie. Byla předána krajskému soudu v Hradci Králové.

V měsíci dubnu byl zaveden telefon do obecní kanceláře. Zároveň si jej pořídili Jan Valášek čp. 33 a Václav Lorenc čp. 156.

V měsíci květnu požádala řada občanů o přidělení pozemků z parcelace státního dvora v Černilově.

V měsíci červenci jmenovali obvodním lékařem pro Černilov a okolí MUDr. Václava Novotného, dosavadního nemocničního lékaře v Německém Brodě. Pochází z obce Radomyšl v Jižních Čechách.

Tělovýchovná jednota Sokol začala provozovat kino v té době ještě němé.

Ceny potravin: maso hovězí 1 kg 14-18 Kč, vepřové 16-20 Kč, uzené 20-24 Kč, máslo 20-24 Kč, pšenice 100 kg 170-240 Kč, žito 138-143 Kč, ječmen 165-185 Kč.

15. listopadu proběhly volby do senátu a poslanecké sněmovny. V obci volilo 1169 občanů, do poslanecké sněmovny 1044 voličů a 903 do senátu.

Strana Poslanecká sněm., Senát
Strana lidová 358, 307
Republikánská strana 282, 240
Sociální demokracie 178, 145
Živnostenská strana 110, 96
Čs. strana socialistická 78, 74
Komunistická strana 3. internacionály 12, 11
Národně demokratická strana 10, 11
Strana Práškova 10, 11
Strana Práce 4, 5

V tomto roce byla založena v obci strana Čsl. socialistická.

Narodilo se 43 dětí, zemřelo 28 občanů.

V obci bylo v tomto roce 14 včelařů a ti měli 105 včelstev.

Úlovky myslivců: 295 zajíců, 472 koroptví, 7 křepelek, 28 bažantů, 1 ostříž, 2 vrány a 1 lasice.

 

Rok 1926

9. ledna došlo v obci k tragické události. Ladislav Černý čp. 141 zabil svého druha Dobruského na mostě u Svinar. Byl dopraven ke krajskému soudu v Hradci Králové a po lékařské prohlídce umístěn v ústavu pro duševně choré. Po čase ho propustili, oženil se a pracoval jako natěrač.

Narodilo se 34 dětí, zemřelo 31 osob.

Uloveno bylo 178 zajíců, 65 koroptví, 30 bažantů, 12 vran, 1 straka, v obci včelařilo 18 včelařů se 187 včelstvy. Dále zde bylo 167 koní, 1 osel, 1200 kusů hovězího, 300 koz, 490 vepřů, 4 býci. Zabito bylo 66 ks hovězího, 49 telat, 40 koz, 488 vepřů, 3 koně a 62 kůzlat.

 

Rok 1927

14. června se zabil pádem z letadla místní občan poručík Vít Havelka u Vrábele na Slovensku. 17. června byl pohřben v Černilově u rodinného domu za velké účasti občanů a vojenských poct. Byl to nadějný důstojník, který zahynul při výškovém letu.

V noci ze 3. na 4. červenec zuřila veliká bouře. Blesk udeřil do čp. 13 a velké krupobití zničilo značnou část úrody.

3. srpna zemřel řídící učitel Václav Svatopluk Ponec bytem v Hradci Králové na Pražském Předměstí. Pohřben je v Kuklenách. V obci pracoval ve sboru dobrovolných hasičů, popsal místní zvláštnosti.

Ceny obilí: 1q pšenice 227-231 Kč, žita 201-205 Kč, ječmene 185-195 Kč, ovsa 166-170 Kč, brambor 55-65 Kč.

6. září došlo v obci k tragické situaci. V náhoně se utopil rok starý chlapec dělníka Adolfa Nývlta. Byl chvilku bez dozoru.

16. října proběhly volby do obecního zastupitelstva. Odevzdáno 1032 platných hlasů:

Strana lidová 344
Strana republikánská 288
Sociální demokracie 189
Strana živnostenská 140
Pokrokový blok 71

Starostou obce zvolen Václav Hojný, rolník čp. 13.

26. listopadu se obecní zastupitelstvo rozhodlo vybírat dávky ze hry karet v místních hostincích. Za 6 hodin 2 Kč.

Dávky: za psa 10 Kč za prvního, 15 Kč za druhého, 20 hal. za litr prodaného vína, 40 hal. za litr kořalky, 10 hal. z piva. Obec začala vydávat občanům almuženky. Občané je dávali žebrákům a ti se hlásili o peníze v obecní kanceláři.

26. listopadu byly pronajaty místní nádrže řezníkům a hostinským na ledování a na chov ryb.

Narodilo se 40 dětí, zemřelo 31 osob.

Uloveno: 237 zajíců, 321 koroptví, 9 bažantů, 7 křepelek, 2 kočky, 1 ostříž, 1 lasice, 5 vran a 1 kavka.

Polévkový ústav ve škole uvařil v zimě 1927/28 v 52 dnech 2 616 porcí polévek, z toho 1905 porcí zdarma nemajetným a potřebným dětem.

 

Rok 1928

14. června předali zástupci ministerstvu zemědělství celý regulační podnik místního Vodního družstva. Byl to největší podnik toho druhu nejen v bývalém Rakousku, ale i v ČSR. V podniku je 16 obcí okresu Hradec Králové a 8 obcí okresu Jaroměř. Plošná meliorace byla provedena na ploše 3 611 ha, náklad na práce 9,761. 550 Kč. Práce trvaly 30 roků. Spotřeba drenážních trubek činila 11,600. 000 ks, státní subvence činila 4,744. 018 Kč. 22. prosince obdržel místní občan Josef Bělský koncesi na pohřební ústav.

V prosinci převzalo město Hradec Králové od státu autobusovou dopravu a prodloužilo ji do Českého Meziříčí a později do Dobrušky.

Na památku desetiletí ČSR darovala obec knihovně dar 3 000 Kč, sboru dobrovolných hasičů na nákup motorové stříkačky 3 000 Kč.

Narodilo se 45 dětí, zemřelo 33 občanů.

Uloveno: 257 zajíců, 25 bažantů, 312 koroptví, 9 králíků, 3 křepelky, 1 kachna, 1 liška, 2 lasice, 1 tchoř, 31 vran, 21 straky a 2 krahujci.

 

Rok 1929

22. ledna byl mráz -21°C a začala velmi tuhá zima. 10. února bylo -34 °C, 11. února -36°C a 13. února -41°C. Napadlo i velké množství sněhu, který musel být odstraňován ze silnic. Každý dospělý občan musel odpracovat 3 dny nebo zaplatit 60 Kč. Sníh se prohazoval až do 14. března. Náklady na odstranění sněhu si vyžádaly částky 13 000 Kč.

Účinky zimních mrazů: z počtu 2 770 jabloní pomrzlo 849, z 1 184 hrušní 388, ze 151 třešní 54, ze 6 250 švestek 3 665, ze 7 meruněk 4, z 236 vlašských ořechů 121.

4. července přišla o půl osmé večer veliká vichřice, která zničila porosty v lese, stromy v zahradách a střechy domů. Škody se odhadovaly na 3 mil. Kč. Dne 5. července přišla průtrž mračen, během dvou dnů a nocí napadlo 99 mm vody. Stát poskytl půjčky občanům na způsobené škody.

29. srpna po velkém parnu silná bouře, blesk zapálil o půl deváté večer střechu chléva na děkanství. Nová střecha byla pokryta ohnivzdornou krytinou "eternitem".

27. října se konaly volby do senátu a národního shromáždění. Nejvíce hlasů získala Strana soc. demokratická a Strana živnostenská, úbytek pak měla Československá strana lidová, Strana republikánská a Strana národních socialistů.

7. prosince prodala obec dřevěnou pastoušku čp. 164 Jaroslavu Pavlíkovi, který ji rozbořil a na místě postavil rodinný domek čp. 373.

V roce 1929 se narodilo 36 dětí, 23 osoby zemřely.

Uloveno 249 zajíců, 415 koroptví, 52 bažantů, 8 králíků, 1 sluka, 24 vrány, 5 strak, 2 sojky, 2 krahujci, 2 lasice a 1 tchoř.

Hovězího dobytka napočteno v tomto roce 1 112 kusy, koz 286. Vepřů poraženo 196 kusů.

V tomto roce obec doplatila za regulaci a melioraci celkem 138. 670 Kč a za udržovací regulační fond 31 860,90 Kč.

Po dvacet let byla odkládána stavba nové školy. Dne 6. června 1929 nařídil okresní školní výbor v Hradci Králové stavbu nové školy a toto nařízení bylo výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 4. července 1929 schváleno. Obecní zastupitelstvo na své schůzi 27. září 1929 se usneslo školu postaviti a do obecního rozpočtu na rok 1930 vložilo částku 1 500 000 Kč, která měla být uhrazena půjčkou. Proti stavbě školy hlasovali členové Josef Admíra čp. 126, Václav Kubišta, čp. 228 a Václav Reichrt čp. 252. Podali protest na obecní rozpočet, který obecní i okresní úřad zamítl. Odpůrci stavby podali 11. prosince 1929 a 26. ledna 1930 protest k zemskému úřadu v Praze. Protest podepsalo 180 občanů obce. Oba byly zamítnuty.

Proto starosta obce Václav Hojný, předseda místní školní rady Jan Holeček, řídící učitel Josef Dídek a učitel Václav Vaněk připravovali vše potřebné pro výstavbu školy, jejíž stavba byla zahájena v srpnu 1930.

K slavnostnímu otevření došlo 30. srpna 1931 a od 1. září bylo zahájeno vyučování.

 

Roky 1930-38

V roce 1930 při sčítání žilo v Černilově ve 352 domech 484 rodin s 1873 obyvateli.

Třicátá léta byla poznamenána krizí a nezaměstnaností. To vše se projevilo i v životě obce. Nezaměstnaní dostávali tzv. "žebračenky", týdenní podpora činila 10 Kč. Vysvobozením z nezaměstnanosti se částečně stala stavba opevnění a pevností v pohraničí, kde pracovalo i několik dělníků z obce.

V této době se také začíná v obci formovat komunistická strana. Do čela se postavil J. Dolanský.

Celá tato předválečná doba je poznamenána nervozitou a obavou z hrozícího nacistického Německa. V květnu 1938 došlo k částečné, tak zvané "květnové", mobilizaci. 23. září to již byla mobilizace všeobecná. I když šli muži vlastně do války, šli s nadšením, bránit vlast. Celý svět s obdivem hleděl na naši armádu, která v krátké době obsadila hranice a připravila se k boji. V obci zaujal bojovou pohotovost dělostřelecký oddíl z Josefova.

Po mnichovské zradě se hranice posunuly pár kilometrů za Jaroměř. Do obce přicházeli čeští občané, kteří museli opustit Sudety. Byli to většinou státní zaměstnanci, četníci, policisté, učitelé. V obci nalezli nový domov.