Zpět na úvodní stránku

Přehled významných událostí z let 1228-1914

1228 zastavil král Václav II Černilov a Jásennou za 90 kop Hynkovi z Lípy.
1271 byl již v Černilově kostel a při něm plebán Vavřinec. 
1305  vykoupen byl Černilov se svolením krále od Hynka z Lípy Raimundem z Lichnice. Raimund dlouho Černilov nedržel a prodal ho Hynkovi z Náchoda. 
1343  koupil Černilov pro pražské mnichy mansionáře markrabí Karel od Hynka z Náchoda. 
1228 zastavil král Václav II Černilov a Jásennou za 90 kop Hynkovi z Lípy.
1271 byl již v Černilově kostel a při něm plebán Vavřinec.
1305 vykoupen byl Černilov se svolením krále od Hynka z Lípy Raimundem z Lichnice. Raimund dlouho Černilov nedržel a prodal ho Hynkovi z Náchoda.
1343 koupil Černilov pro pražské mnichy mansionáře markrabí Karel od Hynka z Náchoda.
1352 jmenuje se prvně Černilov v listinách jako Schlackendorf.
1353 Karel IV. vyměnil Černilov mansionářům za Bratronice, Zlinu, Olešnu a Krupu. Černilov zůstává v majetku Karla IV.
1358 Karel IV. presentoval do Černilova plebána Paška místo plebána Kunada.
1364 prezentoval Karel IV do Černilova plebána Theodorika.
1373 zodpovídal se plebán Theodorik u konzistoře v Praze.
1392 24. ledna v soudních aktech konzistoře je zmínka o černilovském kaplanovi Zikmundovi z Hradce.
1402 veden je jako svědek v jakési věci plebán Tyčka z Černilova.
1403 platí týž plebán arcibiskupské pokladně dlužné "dýmné".
1404 prezentoval král Václav IV na místo rezignovavšího černilovského plebána Tyčky plebána Matěje.
1411 presentován do Černilova plebán Ondřej z Dušnik v Kladsku.
1416 přikoupili pražští mansionáři plat ze dvora rychtáře černilovského Petra, který byl svobodným vladykou.
1420 byl králem Zikmundem zapsán Černilov Hynkovi z Dubé a Červené Hory za vojenské služby proti husitům za 600 kop grošů.
1421 táhly kolem Černilova vojska Jana Žižky z Trocnova na Jaroměř.
1437 obsadil Černilov svým vojskem loupežný rytíř Jan Kolda ze Žampachu.
1449 3. března vtrhly válečně do Černilova oddíly odvetné výpravy proti Janu Koldovi ze Žampachu, který se zmocnil i Náchoda, pod vedením Jiřího Parduse z Horky a Bohunka, syna Kostkova a za pomoci Soběslava Mrzáka z Miletínka.
1456 byl vrácen Černilov pánům z Dubé a koncem 15. století byl zapsán rodu Trčků z Lípy.
1533 připadl Černilov Mikuláši Trčkovi z Lípy.
1540 po smrti Mikuláše Trčky z Lípy připadl Černilov Vilému Trčkovi z Lípy.
1569 po smrti Viléma Trčky z Lípy připadl Černilov paní Barboře z Bíberštejna, která se roku 1570 provdala za Jana Jetřicha staršího ze Žerotína
1579 5. listopadu posledním pořízením postoupen Černilov s panstvím smiřickým Janu Jetřichovi staršímu ze Žerotína.
1585 poručen Černilov s panstvím smiřickým Zemským soudem do opatrování Viléma Valdštejna na Heřmanicích.
1590 právo na Černilov a smiřické panství prodáno Johaně Trčkové ze Žerotína.
1634 odkázal Jan Rudolf Trčka z Lípy smiřické panství s Černilovem dceři Alžbětě, hraběnce Vohynské.
1635 17. dubna smiřické panství s Černilovem zabaveno ve prospěch císařské komory.
1635 11. března dostal smiřické panství i s Černilovem císařský generál Matyáš hrabě z Gallasů.
1646 zemřel majitel Černilova generál Matyáš Gallas.
1650 bylo v Černilově 379 obyvatel a to 9 katolíků a 210 nekatolíků, u 152 dětí se náboženství neuvádí. Černilov byl na panství znám jako jedna z protivných obcí, které o katolické víře nic slyšet nechtěly. Starším rychtářem byl Adam Jírů, buřič, který jiné rozpaloval a s ním zajedno byl mladší rychtář Eliáš Budka a dvanáct konšelů.
1661 pánem Černilova se stal Antonín Pankrác Rudolf Gallas.
1676 majitelem Černilova se stala Isabela Magdalena, hraběnka ze Šternberka, rozená de Porcie. Pro nelítostné vymáhání roboty jí sedláci říkali "Zlá Manda".
1677 majitelem Černilova se stal Jan Josef ze Šternberka.
1700 majitelem Černilova se stala Marie Terezie, hraběnka z Paaru, rozená ze Šternberka.
1717 bylo 17 sousedů černilovských vyšetřováno pro víru.
1718 byl černilovský katolický kostel odfařen od farnosti holohlavské. Prvním farářem tu byl František Hlubůček.
1720 nastoupil v Černilově místo faráře Jindřich de Meur.
1723 večer před sv. Janem Křtitelem navštívili Černilov jezuité p. M. Střepický a smiřický farář Jindřich Henselius a s pomocí vojska prohledali celou ves a sebrané kacířské knihy na návsi před kostelem spálili.
1724 bylo potrestáno několik černilovských sousedů pokutou 504 zl., protože odepřeli jít ke zpovědi.
1732 odsouzeni radou nad apelacemi v Praze černilovští poddaní smiřického panství Jiří Těmín, Václav Zilvar, Jiřík Prokeš, Václav Svoboda, Magdalena a Dorota Zilvarová, Matěj Souček, Veronika Černá, Mikoláš Slezák starší i mladší a jejich ženy pro nedovolené čtení zakázaných evangelických knih do vězení.
1750 narodil se v Černilově v čp. 109 pozdější černilovský soused a náboženský blouznivec, "selský král", Václav Grill.
1752 za faráře Jana Nejedlého postaven místo dřevěného kostela nový zděný kostel, nákladem majitelky smiřického panství Marie Terezie, hraběnky z Gastheimu. Starý kostel stával na místě kamenného kříže na dnešním hřbitově a fara na místě kostnice. Kostel postavil mistr Donát Morati, měšťan dobrušský.
1756 22. září položilo se u Černilova (na Malé straně) pruské vojsko. Hlavní stan generála Schwerina byl v Újezdě.
1757 po celý rok leželo u Černilova císařské vojsko, pronásledující pruské vojsko poražené v bitvě u Kolína.
1761 stal se majitelem smiřického panství a Černilova Jan Václav, hrabě z Paaru.
1767 byla na hřbitově postavena nová márnice.
1769 dne 12. srpna zemřel po šestnáctiletém působení v Černilově farář Jan Nejedlý, lidem velmi oblíbený. Jeho nástupcem se stal farář Josef Knobloch, pro kruté a nelidské jednání s lidmi velmi nenáviděný.
1770 dne 5. 11. provedla vojenská komise očíslování domů a sčítání lidu v Černilově. Bylo očíslováno 140 domů. Toho roku se majitelem smiřického panství a Černilova stala císařská komora.
1771 byla veliká neúroda a z toho drahota a hlad v celém hradeckém kraji a také v Černilově.
1775 černilovští poddaní podávají vrchnosti stížnost na faráře Josefa Knoblocha pro ukládání robot na farském, která jim nepříslušela a pro nelidské vymáhání zvýšené štoly za kněžské funkce. Toho roku patentem císařovny Marie Terezie byla robota poddaných snížena na polovinu.
1777 robotovalo v Černilově na panském 18 sedláků, 30 chalupníků a 37 baráčníků. Rychtářem byl sedlák Karel Hájek.
1778 rozložilo se kolem Černilova císařské vojsko pod velením maršálka Lascy.
1780 nastoupením císaře Josefa II. se selský lid dočkal další úlevy robotní. Dle nových předpisů robotovali v Černilově podruzi 13 dnů v roce, chalupníci 26 dnů v roce. Kdo měl polnosti, z nichž platil 9/30 zl. berně robotoval 3 týdny. Čtvrtláníci, kteří 14 zl. berně odváděli, robotovali 3 týdny se 4 kusy tažného dobytka a mimo to jednu osobu na práci v čas žní a osevu 3 dny v týdnu. Toho roku byl rychtářem v Černilově Jan Slezák.
1781 dne 13. října byl vyhlášen toleranční patent, povolující svobodu náboženského vyznání.
1782 přihlásilo se v Černilově na základě tolerančního patentu k evangelické církvi 494 osob mimo 178 nedospělých, kteří museli zůstat v katolické církvi.
1784 byl utvořen z přestoupivších katolíků z Černilova a okolí samostatný evangelický sbor reformovaného vyznání.
1786 byl v Černilově postaven dřevěný kostel evangelíků reformovaného vyznání. Prvním farářem sboru byl od 22. října Michal Vincenc.
1785 byl zatčen a na zámku ve Smiřicích uvězněn na udání evangelického faráře a. v. faráře Štěpána Lešky pro šíření nauk nebezpečných státu Václav Grill. Po vyšetření jeho duševního stavu byl propuštěn, ale podle dvorního dekretu ze dne 29. září 1785 byl znovu zatčen a vozem přes Hradec Králové dopraven do ústavu choromyslných do Prahy. Tam byl chován až do 3. 9. 1789.
1787 byly od černilovské školy odškoleny obce Librantice, Výrava a Lejšovka.
1788 byl v Černilově postaven dřevěný kostel evangelický a. v. a jeho prvním farářem byl Štěpán Leška, který v Černilově působil, jak je patrno z předcházejícího, již od roku 1785.
1789 dne 4. září se vrátil domů z pražského ústavu pro choromyslné Václav Grill. Jeho stoupenci ho považovali za mučedníka. Grill se po návratu choval tišeji, ale stále konal se svými přívrženci schůzky. Jeho věrnými stoupenci byli Jiřík Kolc z čp. 31, Jan Čečetka z čp. 34 a Matěj Dašek z čp. 38. Kromě černilovských přátel měl své přívržence také ve Slavětíně, Jásenné, Králově Lhotě, Bukovině, Šestajovicích, Hubilese, Vlkově i jinde.
1790 byla přestavěna stará černilovská dřevěná škola na novou zděnou z kamene.
1804 bylo v Černilově ještě 26 grillovců, v Bukovině 14, v Ruseku 8, v Hubilese, Skalici a Vlkově 17, v Čibuzi, Jásenné a Rasoškách 18 a i jinde se drželi jeho stoupenci, věrní učenci selského krále. Grillovi náleželo v Černilově nynější čp. 109, které převzal od svého otce roku 1759. Na lomenici stodoly u statku byly nápisy. Na východní straně "Pán Bůh žehnej této chlebnici, abych mohl mnoho lidí z ní obživovati. Náklad Václava Grilla byla v Černilově L. P. 1801". Na západní straně "Toho času v roce 1774 stala se rozepře o zákon Boží. Tato lomenice vyzdvižena byla s pomocí Boží nákladem Václava Grilla".
1805 byla postavena budova obilní sýpky, nynější čp. 238 a 239.
1807 byl černilovským starším rychtářem Václav Morávek a mladším rychtářem Karel Černý.
1810 zemřel Václav Grill. Z jeho loučení se sousedy doposud zachovaného čteme: "Tak vás požehnej požehnáním, zaslíbením Stvořitel nebe i země, též i syna jeho vykupitel, jenž jest Kristus Ježíš, aby vyučil Vás a posvětil. Amen, alelujá, chvalte všichni jak staří, tak i mladí, mládenci též i panny, počestné vdovy, též i sirotky. Já už odcházím. Dej Vám Pán Bůh dobrou noc a svatou pomoc. Soused černilovský bejvalý." Po Václavu Grillovi zůstala vdova a osm dětí. Statek měl syn Mikoláš. Po smrti Grillově nebylo nikoho, kdo by přívržence a stoupence vedl a tak tato sekta "grillovců" v Černilově a okolí zanikla.
1816 byl starším rychtářem černilovským Václav Prokeš a mladším Jan Jedlička.
1829 byl zrušen panský ovčín, který stával na louce pod dnešním dvorem. Koupila ho za 150 zlatých evangelická církev a. v. a použila kamene na stavbu nového zděného kostela.
1836 zemřel evangelický farář r. v. Košut a pohřben byl na katolickém hřbitově.
1838 nastoupil na místo faráře evangelického r. v. Jan Veselý.
1839 nastoupil místo faráře evangelického a. v. Bedřich Kučera.
1841 dne 1. září nastoupil na místo učitele obecné školy Josef Satrapa.
1847 dne 5. května vyhořela v Černilově čp. 102, 104, 105 a 106.
1848 byla zrušena robota, poddanství selského lidu a vyhlášena konstituce.
1850 dne 19. března po udělení konstituce bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Prvním starostou byl zvolen Fr. Hejcman z čp. 111 a radními Václav Adamíra z čp. 28 a Václav Jedlička z čp. 119.
1852 bylo počato se stavbou silnice od Lorencových k Hradci Králové.
1857 až 1858 stavěla se silnice k Libřicím.
1858 až 1859 evangelická církev zakoupila místo pro evangelický hřbitov, který v těch letech ohradila.
1864 byla postavena škola evangelická r. v. nákladem 4000 zl. a prvním učitelem na této škole byl Jan Rychetský, narozený 11. října 1842. Toho roku na místo faráře evangelického sboru a. v. nastoupil Karel Eduard Lány.
1866 byla válka s Pruskem. Jako první v této válce padl u náchodské celnice pěšák plzeňského pluku č. 35 Josef Souček z Černilova. Po bitvě na Chlumu a skončení války procházely Černilovem pruské vojenské oddíly. Dalšími padlými z Černilova byli Jiří Prokeš z čp. 69 a Jiří Černý z čp. 216.
1867 vyhořela v Černilově čtyři stavení a sice čp. 75, 76, 77 a 78.
1869 koupil budovu obilní sýpky rolník Jan Pumr za 1950 zl.
1871 byl ustaven v Černilově "Potravní spolek Blahobyt". V tomto roce byl starostou Karel Hojný z čp. 112. Ten roku 1873 vyhořel a při požáru shořelo mnoho cenných listin obecního archivu.
1872 zřízen v Černilově poštovní úřad. Nejprve přinášel poštu jednou denně poštovní zřízenec, pak již bylo spojení poštovním vozem z Hradce Králové. Toho roku koupila obec od Jana Kutíka kovárnu čp. 212 za 264. 50 zl.
1874 byl černilovským starostou Jan Špatenka z čp. 46.
1878 byla postavena evangelická a. v. škola. Prvním učitelem na této škole byl Kristian Kinčl a druhým Jan Čochnář.
1879 byla zřízena v Černilově četnická stanice.
1880 bylo provedeno sčítání lidu. Napočteno bylo 257 domů, 548 rodin, 2030 obyvatel, z toho 973 mužů a 1057 žen, 1387 katolíků, 483 evangelíků r. v., 153 evangelíků a. v. a 9 židů. Dále bylo napočteno 169 koní, 828 kusů hovězího dobytka, 45 vepřů, 130 koz a 77 úlů včel. Téhož roku dne 14. prosince byl zapálen bleskem a vyhořel katolický kostel.
1881 byl katolický kostel obnoven, ale věž k němu postavena až roku 1882 a téhož roku 8. října vysvěcen.
1882 byla postavena od základu věž kostela evangelického r. v. . Plány zhotovil arch. Blecha a stavbu provedl koncesovaný zedník Václav Rejchl z Librantic - původním povoláním krejčí.
1883 koupila obec za 3000 zl. budovu "Spolku", bývalé sýpky obilí.
1885 postavena věž kostela evangelického a. v.
1901 18. března zvolen starostou obce rolník Jan Vach.
1902 3. září podalo obecní zastupitelstvo žádost o zavedení telefonu do obce.
1903 8. února zemřel Karel Lány, farář evangelické církve augsburského vyznání. Nastoupil farář Justus Hruška, který v obci působil do r. 1919.
1903 30. května založen v obci "Politický spolek", který měl občany seznamovat s politikou říše Rakousko-Uherské. V tomto roce založena v obci i politická organizace Strany sociálně demokratické.
1904 17. března zvolen starostou obce Václav Medek, rolník z čp. 174. Jeho odměna ročně činila 200K. Tajemníkem zvolen dosavadní starosta obce rolník Jan Vach.
1904 30. června byla zrušena soukromá škola evang. augsburského vyznání a děti přešly do obecné školy v Černilově.
1905 Byla založena veřejná čítárna v čp. 259 Antonína Rychetského.
1907 V lednu prodala obec více než polovinu obecní sýpky "Josefínské" (spolek) obchodníku Aloisu Menclovi za 14 000 K. Díl má čp. 289. 27. září se konaly obecní volby. Starostou zvolen opět Václav Medek s ročním platem 700 K. Téhož roku založena i politická organizace rolnická-agrární. Byl založen i odbor Ústřední matice školské. Od roku 1906 vedeno jednání o stavbu železnice Opočno-Hradec Králové. Dráha měla jít i přes Černilov. Žádost o koncesi ke stavbě dráhy obec podala v roce 1908
1908 Zahájeny regulační práce Vodního družstva v Černilově a okolí.
1909 Sokol a Orel založily v obci své tělovýchovné jednoty. V tomto roce postavila obec i pitevní dům čp. 294. Zde se prováděly úřední pitvy za přítomnosti zástupce obce. 28. září byl zvolen starostou obce Jan Holeček, rolník čp. 60. V tomto roce provedeno i sčítání lidu. Obec měla 1985 obyvatel ve 445 rodinách, 953 mužů a 1032 žen. Co se týče vyznání, bylo napočítáno 1343 katolíků, 547 evangelíků reform. a 95 augsb. vyznání. Bylo zde 291 domů, 167 koní, 1088 kusů hovězího dobytka, 412 vepřů, 269 koz, 125 včelstev, 420 holubů a 3538 slepic.
1911 Byl zakoupen pozemek na stavbu nové školní budovy od manželů Karla a Anežky Horákových čp. 35 za 26 000 K.
1911 11. května zemřel Jan Vach, obecní tajemník, ve stáří 74 let.
1913 22. ledna nastoupil nový děkan Josef Unger. Dosavadní děkan Jan Seidl odešel do Holohlav.
1913 Nastoupil nový obecní strážník Karel Prokeš, narozený v roce 1857. Dosavadní lesní hajný v okrese Nový Bydžov. V tomto roce byla přemístěna četnická stanice do čp. 310.
1914 3. května byl zvolen starostou obce Jan Holeček.